Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Lepenski Vir

Na hranicích Rumunska a Srbska ve skalnaté soutěsce, která nese název Železná vrata, byl v 60. a 70. letech minulého století učiněn jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů pro poznání procesu neolitizace Evropy. Na levém i pravém břehu Dunaje zde bylo odkryto kolem 20 lokalit (např. Padina, Lepenski Vir, Vlasac, Hajdučka Vodenica Climente a Schela Cladovei) dokumentujících osídlení mezi 6. – 10. tisíciletím př. Kr. a charakterizující vývoj osídlení z pozdního paleolitu, mezolitu a neolitu.

 Jedna z kamenných plastik objevených v Lepenském Viru. Žena s typickým obličejem připomínajícím rybí hlavu, která si rukama roztahuje rodidla, je vzácným svědkem spirituálního světa prvních evropských zemědělců.

Jedna z kamenných plastik objevených v Lepenském Viru. Žena s typickým obličejem připomínajícím rybí hlavu, která si rukama roztahuje rodidla, je vzácným svědkem spirituálního světa prvních evropských zemědělců.

Mezi archeologicky nejbohatší lokalitu patří tellové sídliště a pohřebiště Lepenski Vir, podle kterého byla pojmenována archeologická kultura Lepenski Vir – Schela Cladovei. Na jeho ploše byly v různých vrstvách datovaných od pol. 10. – pol. 6. tisíciletí př. Kr. prozkoumány doklady sídelních i pohřebních aktivit dokumentující přechod od mezolitického způsobu života lovců – sběračů po neolitický založený na pěstování plodin a chovu domácích zvířat. Archeologické prameny byly rozděleny do 4 horizontů: Protolepenski Vir 1 a 2 (9500–7500 př. Kr.), přeryv v osídlení (7500–6300 př. Kr.), Lepenski Vir I–II (6300–5900 př. Kr.) a Lepenski Vir IIIa,b (5900–5500 př. Kr.). Do 3. fáze osídlení lokality (LV I–¬II) spadá známý objev minimálně 50 pozůstatků domů lichoběžníkového půdorysu s doklady ohnišť i interiérové výbavy v podobě kamenných valounů s ornamentálním zdobením. Antropologická analýza početných kostrových pohřbů podpořila hypotézu o akulturačním procesu přijetí nového způsobu hospodaření původní mezolitickou populací.

 

Chcete se dozvědět víc?

  • Borič, D., and V. Dimitrijevič. 2007. When did the „Neolithic package“ reach Lepenski Vir? Radiometric and faunal evidence. Ducumenta Praehistorica 34: 314–317.
  • Radovanovic, I. 2000. Houses and burials at Lepenski Vir. European Journal of Archaeology 3:330-349.
  • Srejovič, D. 1969. The Roots of the Lepenski Vir Culture. Archaeologia Iugoslavica 10:13-21.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.