Neolitizace na třech kontinentech

Současná archeologie musí při zkoumání neolitického období reflektovat výsledky rozmanitých společenskovědných i přírodovědných oborů, ale zároveň se potýká s vlastními prameny - pozůstatky hmotné kultury, které jsou jí v různých částech světa v rozličném poměru a kvalitě k dispozici. V dnešní době existují desítky či spíše stovky prací na neolitické téma. Většinu problémů si však v této chvíli dovolíme zredukovat do několika základních – takříkajíc kardinálních a provokativních otázek – proč, jak, kde, kdy a kudy?

Otázky proč a jak k neolitizaci vůbec došlo, náleží (přes veškerou minulou snahu vysvětlit adaptaci lidského rodu na zemědělský způsob obživy evolucí a tlakem přírodního prostředí) spíše do sfér filozofie. Nicméně moderní multidisciplinární pojetí archeologie nabízí různé modely, kde k tomu došlo, kdy to přibližně začalo a proběhlo a hlavně kudy se to šířilo.

Proces neolitizace nejčastěji v literatuře reprezentuje tzv. neolitický balíček (Neolithic package). Jde o změny - inovace, které postupně, najednou či v různých kombinacích proběhly v rozličných částech světa, a vedly dříve či později (ne vždy a ne všude) k usedlému způsobu života a k zemědělské obživě – pěstování rostlin a chovu zvířat. S neolitickým balíčkem se pojí také výroba specifických a specializovaných kamenných nástrojů.

Prostorový rozsah území s nejstaršími doklady neolitizace se v odborných publikacích různí - dosti variabilní je dokonce i tvar a rozměry Úrodného půlměsíce (zde černou barvou). Neolitizační modely jsou v průběhu času napadány a odmítány – k některým se ovšem posléze zase vracíme. Z obrázku je patrné, že JZ i SZ směrem od Úrodného půlměsíce klesá stáří neolitizovaných území.

Přechod od lovecko-sběračského způsobu zajišťování obživy k zemědělské produkci a dalším položkám neolitického balíčku proběhl v různých částech světa v jiném časovém sledu. Pro naši práci je nejdůležitější oblast Předního východu v období kolem poloviny 10. tis. př. n. l. V Evropě jsou radiokarbonovými daty zachyceny první neolitické lokality na Balkáně a podél Středozemního moře v 7. tis. př. n. l., u nás v srdci Evropy jsou prokázány před polovinou 6. tis. př. n. l., zatímco severozápadního evropského území dosáhla neolitizace až ke konci 5. tis. př. n. l.

Co bylo příčinou, nebo příčinami neolitizačního procesu, vzniku a následně i šíření neolitického způsobu života? Byly to nejprve změny klimatu nebo změny v myšlení a sociálním uspořádání společnosti? Proč nedošlo k neolitizaci dřív, v teplých a vlhkých interglaciálech mezi tzv. dobami ledovými? Stála za šířením neolitu populační exploze, nebo inovativní myšlenky – snadnější způsob obživy či nový a atraktivní společenský systém, nebo nové náboženství? Všechny odpovědi na uvedené otázky jsou na základě dnešních znalostí diskutabilní a ke každé skupině zastánců té či oné teorie existuje i skupina horlivých oponentů. Příčiny i následky vzniku neolitu a následné neolitizace byly v rozličných koutech světa pravděpodobně různé. Domestikace zvířat a rostlin probíhala v několika různých ohniscích, což se ukazuje i ve třech oblastech, které nás zajímají, těmi jsou Přední východ, střední Evropa a severovýchodní Afrika.

Chcete se dozvědět víc?

• Akkermans, P. M. M. G. – Schwartz, G. M. 2003: The Archaeology of Syria: From Complex Hunter-Gatherers to Early Urban Societies (ca. 16.000 - 300 BC). Cambridge: Cambridge University Press.
• Barker, G. 2006: The Agricultural Revolution in Prehistory: Why did Foragers become Farmers? Oxford: Oxford University Press.
• Cauvin, J. 2000: The Birth of the Gods and the Origins of Agriculture. Cambridge: CNRS editions and Cambridge University Press.
• Dittrich, A. 2011: Zur Neolithisierung des Mittleren Niltals und angrenzender Regionen. Kultureller Wandel vom Mesolithikum zum Neolithikum im Nord- und Zentralsudan. BAR International Series 2281. Oxford: Archaeopress.
• Douglas Price, T. ed. 2000: Europe´s First Farmers. New York: Cambridge University Press.
• Evershed, R. P. – Payne, S. – Sherratt, A. G. – Copley, M. S. – Coolidge, J. – Urem-Kotsu, D. – Kotsakis, K. - Özdoğan, M. - Özdoğan, A. E. – Nieuwenhuyse, O. – Akkermans, P. M. M. G. – Bailey, D. – Andeescu, R. R. – Cambell, S. – Farid, S. – Hodder, I. – Yalman, N. – Özbaşaran, M. – Bıçakçı, E. – Garfinkel, Y. – Levy, T. – Burton, M. M. 2008: Earliest date for milk use in the Near East and southeastern Europe linked to cattle herding. Nature 455 (7212), doi: 10.1038/nature07180. Epub 2008 Aug 6., 528-531.
• Fagan, B. M. 1992: People of the Earth: An Introduction to World Prehistory. New York: The Lindbriar Corporation.
• Hodder, I. 1990: The Domestication of Europe. Oxford and Cambridge: Basil Blackwell.
• Molleson, T. 1994: The Eloquent Bones of Abu Hureyra. Scientific American 271/2, 70-75.
• Pokorný, P. 2011: Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Praha: Dokořán.
• Renfrew, C. – Bahn, P. eds. 2014: The Cambridge World Prehistory. Volume 1: Africa, South and Southeast Asia and the Pacific. Cambridge University Press.
• Teegen, W. R. – Kreutz, K. – Kunter, M. 2003: Neue paläopathologische Beobachtungen an Skeletten aus dem mittelneolithischen Gräberfeldt von Trebur (Ldkr. Gross-gerau) – ein Vorbericht. Beiträge zur Archäozoologische und Prähistorische Anthropologie IV, 46-50.
• Whittle, A. 1996: Europe in the Neolithic: The creation of new worlds. Cambridge: Cambridge University Press.
• Whittle, A. – Cummings, V. eds. 2007: Going over – The Mesolithic-Neolithic Transition in North-West Europe. Proceedings of the British academy 144. Oxford/New York: The British Academy/Oxford University Press.