Archeologické 3D virtuální muzeum
.jpg){kind=spacer}
Na hranicích Rumunska a Srbska ve skalnaté soutěsce, která nese název Železná vrata, byl v 60. a 70. letech minulého století učiněn jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů pro poznání procesu neolitizace Evropy. Na levém i pravém břehu Dunaje zde bylo odkryto kolem 20 lokalit (např. Padina, Lepenski Vir, Vlasac, Hajdučka Vodenica Climente a Schela Cladovei) dokumentujících osídlení mezi 6. – 10. tisíciletím př. Kr. a charakterizující vývoj osídlení z pozdního paleolitu, mezolitu a neolitu.
 |
|
Jedna z kamenných plastik objevených v Lepenském Viru. Žena s typickým obličejem připomínajícím rybí hlavu, která si rukama roztahuje rodidla, je vzácným svědkem spirituálního světa prvních evropských zemědělců. |
Mezi archeologicky nejbohatší lokalitu patří tellové sídliště a pohřebiště Lepenski Vir, podle kterého byla pojmenována archeologická kultura Lepenski Vir – Schela Cladovei. Na jeho ploše byly v různých vrstvách datovaných od pol. 10. – pol. 6. tisíciletí př. Kr. prozkoumány doklady sídelních i pohřebních aktivit dokumentující přechod od mezolitického způsobu života lovců – sběračů po neolitický založený na pěstování plodin a chovu domácích zvířat. Archeologické prameny byly rozděleny do 4 horizontů: Protolepenski Vir 1 a 2 (9500–7500 př. Kr.), přeryv v osídlení (7500–6300 př. Kr.), Lepenski Vir I–II (6300–5900 př. Kr.) a Lepenski Vir IIIa,b (5900–5500 př. Kr.). Do 3. fáze osídlení lokality (LV I–¬II) spadá známý objev minimálně 50 pozůstatků domů lichoběžníkového půdorysu s doklady ohnišť i interiérové výbavy v podobě kamenných valounů s ornamentálním zdobením. Antropologická analýza početných kostrových pohřbů podpořila hypotézu o akulturačním procesu přijetí nového způsobu hospodaření původní mezolitickou populací.
Chcete se dozvědět víc?
- Borič, D., and V. Dimitrijevič. 2007. When did the „Neolithic package“ reach Lepenski Vir? Radiometric and faunal evidence. Ducumenta Praehistorica 34: 314–317.
- Radovanovic, I. 2000. Houses and burials at Lepenski Vir. European Journal of Archaeology 3:330-349.
- Srejovič, D. 1969. The Roots of the Lepenski Vir Culture. Archaeologia Iugoslavica 10:13-21.