Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Středoevropská cesta

Znalost neolitické kultury, tzv. neolitického balíčku se šířila z oblasti Předního východu do přilehlých i vzdálených oblastí. Ve střední Evropě se s doklady nejstarší zemědělské kultury setkáváme v archeologických pramenech datovaných do poloviny 6. tisíciletí př. Kr. Způsob šíření časných zemědělských kultur popisují a vysvětlují různé teoretické modely, z nichž nejznámější jsou: model migrační, akulturační a substrátový. První model uvažuje o způsobu šíření formou kolonizace novými příchozími, nositeli neolitického balíčku, druhý model představuje přenos samotných kulturních inovací a idejí v rámci mezikulturní výměny z jednoho nositele na druhého (kulturní transformací původních populací) a třetí je jakýmsi kompromisem mezi oběma předchozími. Poslední substrátový model podporují archeologické nálezy v oblasti Středozemního moře, anatomické analýzy lidských kosterních pozůstatků i lidské archaické DNA a je v současnosti nejvíce akceptovaným. Podle něj měly být mezolitické lovecko – sběračské populace žijící na území Evropy „obohaceny“ jak přijímáním kulturních inovací, tak omezenou kolonizací samotných neolitiků. Setkání a prolínání dvou kulturních světů lovecko – sběračského i zemědělského popisuje anglický badatel českého původu M. Zvelebil formou přechodových fází: 1, dostupnost / zpřístupnění 2, postupná náhrada 3, konsolidace nových myšlenek, zboží a technologií.

Mapa kontinentální Evropy ve starším neolitu s vyznačením lokalit zmíněných v textu.
Mapa kontinentální Evropy ve starším neolitu s vyznačením lokalit zmíněných v textu.

Pro území střední Evropy hrála zásadní úlohu oblast Balkánu a Egeidy, kde se s nejstaršími doklady zemědělských kultur setkáváme v archeologických pramenech poloviny 7. tisíciletí př. Kr. Zvláště pro vývoj v České republice měla v počátcích zemědělského pravěku značný význam oblast Karpatské kotliny a severního Balkánu s kulturním komplexem s nejstarší výlučně evropskou keramikou (6 tisíciletí př. Kr., kultura Körös – krišská). První známou zemědělskou kulturu ve střední Evropě označují archeologové jako kulturu s lineární keramikou (5500 – 5000 př. Kr.). Tato kultura se ve své době rozprostírala na rozsáhlém území od dnešní Ukrajiny po řeku Rýn. Její nositelé si k životu vybírali níže položené teplejší oblasti s úrodnými půdami převážně na sprašových návějích, které se vyskytují v protáhlém pásu severně od Alp.

 

Chcete se dozvědět víc?

  • Brůžek, J. 2001. Původ středoevropských zemědělců. Sporné otázky neolitizace. Vesmír 80:316-322.
  • Divišová, M. 2012. Current Knowledge of the Neolithisation Process: a Central European Perspective. Interdisciplinaria archaeologica. Natural Sciences in Archaeology 3 (1):141-153.¨
  • Price, T. D. 2000. Europe‘s First Farmers. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Zvelebil, M., and P. Rowley-Conwy. 1986. Mesolithic societies and the transition to farming: problems of time, scale and organisation. In Hunters in transition. Mesolithic societies of temperate Euroasia and their transition to farming, ed. M. Zvelebil, 167–188. New Directions in Archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.