Středoevropská cesta

Znalost neolitické kultury, tzv. neolitického balíčku se šířila z oblasti Předního východu do přilehlých i vzdálených oblastí. Ve střední Evropě se s doklady nejstarší zemědělské kultury setkáváme v archeologických pramenech datovaných do poloviny 6. tisíciletí př. Kr. Způsob šíření časných zemědělských kultur popisují a vysvětlují různé teoretické modely, z nichž nejznámější jsou: model migrační, akulturační a substrátový. První model uvažuje o způsobu šíření formou kolonizace novými příchozími, nositeli neolitického balíčku, druhý model představuje přenos samotných kulturních inovací a idejí v rámci mezikulturní výměny z jednoho nositele na druhého (kulturní transformací původních populací) a třetí je jakýmsi kompromisem mezi oběma předchozími. Poslední substrátový model podporují archeologické nálezy v oblasti Středozemního moře, anatomické analýzy lidských kosterních pozůstatků i lidské archaické DNA a je v současnosti nejvíce akceptovaným. Podle něj měly být mezolitické lovecko – sběračské populace žijící na území Evropy „obohaceny“ jak přijímáním kulturních inovací, tak omezenou kolonizací samotných neolitiků. Setkání a prolínání dvou kulturních světů lovecko – sběračského i zemědělského popisuje anglický badatel českého původu M. Zvelebil formou přechodových fází: 1, dostupnost / zpřístupnění 2, postupná náhrada 3, konsolidace nových myšlenek, zboží a technologií.

Mapa kontinentální Evropy ve starším neolitu s vyznačením lokalit zmíněných v textu.

Pro území střední Evropy hrála zásadní úlohu oblast Balkánu a Egeidy, kde se s nejstaršími doklady zemědělských kultur setkáváme v archeologických pramenech poloviny 7. tisíciletí př. Kr. Zvláště pro vývoj v České republice měla v počátcích zemědělského pravěku značný význam oblast Karpatské kotliny a severního Balkánu s kulturním komplexem s nejstarší výlučně evropskou keramikou (6 tisíciletí př. Kr., kultura Körös – krišská). První známou zemědělskou kulturu ve střední Evropě označují archeologové jako kulturu s lineární keramikou (5500 – 5000 př. Kr.). Tato kultura se ve své době rozprostírala na rozsáhlém území od dnešní Ukrajiny po řeku Rýn. Její nositelé si k životu vybírali níže položené teplejší oblasti s úrodnými půdami převážně na sprašových návějích, které se vyskytují v protáhlém pásu severně od Alp.

Chcete se dozvědět víc?

• Brůžek, J. 2001. Původ středoevropských zemědělců. Sporné otázky neolitizace. Vesmír 80:316-322.
• Divišová, M. 2012. Current Knowledge of the Neolithisation Process: a Central European Perspective. Interdisciplinaria archaeologica. Natural Sciences in Archaeology 3 (1):141-153.¨
• Price, T. D. 2000. Europe‘s First Farmers. Cambridge: Cambridge University Press.
• Zvelebil, M., and P. Rowley-Conwy. 1986. Mesolithic societies and the transition to farming: problems of time, scale and organisation. In Hunters in transition. Mesolithic societies of temperate Euroasia and their transition to farming, ed. M. Zvelebil, 167–188. New Directions in Archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.