Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Kamenné ruční mlýnky

Práce s mlecími nástroji byla zřejmě namáhavou denní rutinou. Vyžadovala určitý grif při zacházení a praxi v pracovní pozici. Zároveň mohlo jít o společenskou záležitost, při které se předávaly důležité novinky a sdílely životní zkušenosti. Ilustrace Petr Modlitba.

Práce s mlecími nástroji byla zřejmě namáhavou denní rutinou. Vyžadovala určitý grif při zacházení a praxi v pracovní pozici. Zároveň mohlo jít o společenskou záležitost, při které se předávaly důležité novinky a sdílely životní zkušenosti. Ilustrace Petr Modlitba.

Zrnotěrky, drtidla, roztěrače, třecí kameny, mlýnky – to všechno jsou označení kamenných mlecích nástrojů, s nimiž se setkáváme v nálezových souborech z posledních přinejmenším dvaceti tisíc let. Zvýšená koncentrace rozmanitých tvarových typů těchto jednoduchých „zařízení“ je jedním z důležitých signálů změn ve stravovacích návycích – v úpravě především rostlinné stravy, zejména zrn, ale i dalších částí rostlin, například listů, kořenů, v oblasti Předního východu od období 12. tis. př. n. l. Nedílnou výbavou pravěkých komunit se však mlecí nástroje, zjednodušeně mlýnky, stávají až od 10. tis. př. n. l., tedy v době, pro kterou používáme termín neolit. Ačkoli jsou tedy ve vědeckých publikacích mlýnky významnou položkou v tzv. neolitickém balíčku, zdaleka to neznamená, že jde o nástroje v předchozích lovecko-sběračských společnostech neznámé.

Pasivní spodní nástroj (ležák) a aktivní horní nástroj (běhoun) tvořily jednoduchá mlecí zařízení. Od období neolitu představují běžnou součást nálezových souborů. Replika mlecího zařízení v expozici Západočeského muzea v Plzni. Foto Tereza Blažková 2014.
Pasivní spodní nástroj (ležák) a aktivní horní nástroj (běhoun) tvořily jednoduchá mlecí zařízení. Od období neolitu představují běžnou součást nálezových souborů. Replika mlecího zařízení v expozici Západočeského muzea v Plzni. Foto Tereza Blažková 2014.

Jedná se o velmi jednoduchá ruční zařízení, složená z masivních spodních kamenů (ležáků) a dále z horních kamenů (běhounů); běhouny přímým či krouživým pohybem poháněly šikovné ruce zejména ženských obyvatel pravěkých sídlišť. Spodní hrubě otesané kameny byly většinou buď položeny na zemi, nebo mohly být napevno zasazeny do podstavců, například z mazanice. Jejich tvar byl přizpůsoben tak, aby byl silnější (vyšší) konec nástroje umístěn u pracující osoby a zpracovávaný produkt spadával ze vzdálenějšího konce na podložku či do připravené nádoby. Délka spodních kamenů většinou nepřesáhla půl metru, šířka kolem 30 cm. Horní kameny byly užší, do 20 cm, a většinou delší (do 40 cm), než byla šířka spodních kamenů, což jednak usnadnilo jejich držení, jednak byla pro mletí využita celá plocha spodních kamenů. Boční úchopové části horních částí zařízení bývaly ergonomicky přizpůsobeny kvůli pohodlnějšímu držení.

Nálezové situace, ze kterých mlýnky pocházejí, se liší, většinou se však jedná o klasický sídlištní odpad. Způsob využití mlýnků a jejich zasazení do společenského rámce pravěkých komunit řeší archeologové na základě tvarového, metrického, technologického a surovinového určení v kombinaci s konkrétním kontextem, ve kterém byly tyto artefakty nalezeny. Důležité jsou samozřejmě etnografické analogie, byť využití výzkumů z jiných geografických prostředí a epoch skrývá řadu problémů.

Křemenný porfyr (paleoryolit) těžený ještě v dnešní době nedaleko Malých Žernosek (okr. Litoměřice) měl ideální vlastnosti pro výrobu pravěkých mlecích nástrojů. Od období neolitu byly z přípovrchových partií skalního masivu dobývány desky s vhodnými rozměry, které bylo v poměrně krátké době upravit otloukáním do hrubého tvaru. Prostor lomu Kubo s.r.o. Foto Jaroslav Řídký 2013.

Křemenný porfyr (paleoryolit) těžený ještě v dnešní době nedaleko Malých Žernosek (okr. Litoměřice) měl ideální vlastnosti pro výrobu pravěkých mlecích nástrojů. Od období neolitu byly z přípovrchových partií skalního masivu dobývány desky s vhodnými rozměry, které bylo v poměrně krátké době upravit otloukáním do hrubého tvaru. Prostor lomu Kubo s.r.o. Foto Jaroslav Řídký 2013.

Experimentátor zvládl vytvarovat repliku běhounu za použití kamenných nástrojů do dvou hodin. Za jak dlouho to zvládli zkušení výrobci? Finální tvarování nástrojů zřejmě probíhalo přímo na sídlištích. Foto Jaroslav Řídký 2013.

Experimentátor zvládl vytvarovat repliku běhounu za použití kamenných nástrojů do dvou hodin. Za jak dlouho to zvládli zkušení výrobci? Finální tvarování nástrojů zřejmě probíhalo přímo na sídlištích. Foto Jaroslav Řídký 2013.

V centrálním Súdánu už dávnou nejsou kamenné mlecí nástroje běžně používány. Snímek pochází ze svatebního obřadu v muslimské komunitě, během kterého se při mletí střídají ženy i muži z různých generací. Výzkum Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze. Foto Ladislav Varadzin 2012.

V centrálním Súdánu už dávnou nejsou kamenné mlecí nástroje běžně používány. Snímek pochází ze svatebního obřadu v muslimské komunitě, během kterého se při mletí střídají ženy i muži z různých generací. Výzkum Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze. Foto Ladislav Varadzin 2012.

Chcete se dozvědět víc?

  • Adams, J. L. 2002. Ground Stone Analysis. A Technological Approach. Salt Lake City: The University of Utah Press.
  • Hamon, C. 2008. Functional analysis of stone grinding and polishing tools from the earliest Neolithic of north-western Europe. Journal of Archaeological Science 35/6:1502-1520.
  • Hamon, C. – Graefe, J. eds. 2008: New Perspectives on Querns in Neolithic Societies. Archaologische Berichte 23. Bonn.
  • Lička, M., J. Švédová, B. Šreinová, and V. Šrein. 2014. Makrolitické artefakty ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři u Prahy. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
  • Řídký, J., M. Půlpán, B. Šreinová, V. Šrein, V. Drnovský, and P. Květina. 2014. „Životní cyklus“ mlecích nástrojů z mladoneolitického sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích, okr. Litoměřice. Archeologické rozhledy 66 (2): 271–309.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.