Nemoci a ranhojiči

V souvislosti s přechodem k zemědělství jsou obvykle zdůrazňovány jeho sociální, kulturní a technologické aspekty. Tuto radikální kulturní změnu však lze sledovat i na kosterních pozůstatcích prvních zemědělců, protože jiná strategie získávání obživy byla provázena i proměnou tělesných znaků. Oproti předchozím lovecko-sběračským populacím se postava snížila a tělesná stavba zjemnila. V neolitických pokrmech dominovala jedna nebo jen malý počet plodin, růst dětí a dospívajících byl narušován i dalšími zátěžovými faktory, jako jsou virové a bakteriální infekce nebo parazitární onemocnění. Svědčí o tom neúplný vývoj zubní skloviny s mikrodefekty, které vznikají v dětství a jsou patrné ještě v dospělosti. Dalším ukazatelem epizodického stresu jsou příčné pruhy viditelné na rentgenových snímcích dlouhých kostí končetin (tzv. Harrisovy linie). U dětských i dospělých koster vzrostla i četnost projevů chudokrevnosti a zhoršilo se zubní zdraví. Zvířata, která člověk domestikoval, a která s ním žila v těsném kontaktu, představovala nejen zdroj potravy ale i nebezpečný rezervoár infekcí. Zhoršení hygienických podmínek, hromadění odpadků a zvýšená hustota obyvatel nahrávaly zejména parazitům a gastrointestinálním nákazám.

Projevy chudokrevnosti na kostře mladé ženy z hrobu kultury s vypíchanou keramikou (lokalita Kolín). Strop její levé očnice je perforován drobnými otvůrky s maximální koncentrací v levém horním kvadrantu.

Nálezy tzv. trepanovaných lebek či amputovaných končetin datovaných do neolitu ukazují, že chirurgické intervence prováděné v takto vzdálené minulosti nemusely nutně končit fatálně. Zvláště u záměrně otevřených lebek je nápadná podobná technika zákroku prováděného na mnoha a často i geograficky velmi vzdálených lokalitách (Ensisheim, Catignano, Trasano, Pendimoun, Grotta Patrizi, Vedrovice a další). V otázce motivu úkonu nelze opominout jeho časté spojení s frakturami lebky. V takovém případě byla provedena toaleta rány, odstraněny volné úlomky kostí a zabroušeny ostré hrany zlomenin. Mnohé záměrně otevřené lebky však stopy žádných traumat nenesou a jejich klenba byla proděravěna z jiných důvodů. Mohlo jít o bolesti hlavy, stavy spojené s alterací vědomí, křečemi, zvýšeným nitrolebním tlakem nebo poruchami psychiky. Riskantní procedura mohla být součástí magicko-rituálních praktik. Přes řadu možných komplikací – infekce, krvácení, poškození mozkových obalů nebo mozku – jsou procenta přeživších překvapivě vysoká. Mechanické obrušování probíhalo zřejmě rychle, profesionálně a je možné, že nástrojem vyrobeným bezprostředně před zákrokem, a tudíž méně kontaminovaným. Pro zklidnění mohla být použita rostlinná sedativa, pro tlumení bolesti fytofarmaka zasahující do její dráhy a jiné bylinné prostředky mohly významně snižovat riziko infekce.

Vzácnější, ale přesto doložitelné jsou případy neolitických amputací. Indikací k tomuto výkonu mohlo být zranění končetiny z boje, v důsledku pádu nebo útoku zvířete. I zde byly pravděpodobně použity ostré kamenné nástroje a operující věděl, jak zastavit krvácení a omezit infekci. Např. u levé paže muže z francouzského Buthiers-Boulancourt provedl řez těsně nad loketním kloubem a podle chybějících známek zánětu i za relativně aseptických podmínek. Amputace předloktí byla doložena i u dalších mužských koster z okruhu lineární keramiky, ze Sondershausenu a Vedrovic.

Chcete vědět víc?

• Brůžek, J., V. Černý, and P. Stránská. 2005. Proměny výšky postavy v průběhu věků. Vesmír 84: 165–168.
• Cohen, M. N., and G. J. Armelagos. 1984. Paleopathology at the Origins of Agriculture. New York: Academic Press.
• Cohen, N. M. 1977. The Food Crisis in Prehistory. New Haven and London: Yale University Press.
• Hershkovitz, I., and A. Gopher. 2008. Demographic, biological and cultural aspects of the Neolithic revolution: a view from the southern Levant. In The Neolithic Demographic Transition and its Consequences. In The Neolithic Demographic Transition and its Consequences, eds. J. P. Bocquet-Appel, and O. Bar-Yosef, 441–479. New York: Springer Science/Business Media.
• Larsen, C. S. 1995. Biological changes in human populations with agriculture. Annual Review of Anthropology 24: 185–213.
• Šumberová, R. 2012. Cesta napříč časem a krajinou. Praha: Archeologický ústav AV ČR.