Herxheim – centrum kultu, krvavých rituálu nebo jiných obřadů?

Pohled do jedné z jam zdánlivého příkopu v Herxheimu s koncentrací lidských kostí, zlomků keramiky a částí kamenných mlýnků, které se staly předmětem dosud nevysvětleného záměrného ničení zřejmě během zvláštního rituálu (© GDKE, Direktion Landesarchäologie – Speyer).

Neobvyklé množství pohřbených lidských těl se známkami zvláštního zacházení – to nám poskytuje lokalita Herxheim na levém břehu Rýna v jižní části spolkové země Porýní-Falc, zkoumaná od poloviny 90. let 20. století. Na lokalitě docházelo k překrývání nebo povrchovému dotyku oválných jam, které byly uskupovány za sebou nebo těsně vedle sebe a vytvářely tak půdorys nepravidelného dvojitého kruhu okolo sídliště kultury s lineární keramikou. Dvě koncentrické linie tak připomínaly příkopy známé u chronologicky mladších rondelů.

Postupně hloubené objekty ukazují, že nešlo o jednorázový projekt, ať už s jakýmkoli motivem, ale o opakované chronologicky oddělené počínání. Ve výplni objektů se nacházelo značné množství lidských skeletů - okolo 500 různě transformovaných a rozlámaných. Jen minimálně se zde vyskytovaly „standardní“ pohřby ve skrčené poloze. Výzkumem však byla zkoumaná asi jen polovina celého komplexu, předpokládá se tak přítomnost až 1 000 jedinců. Takové množství těl by však jen těžko mohlo pocházet ze zdejšího sídliště nevelkého rozsahem ani trváním. Stejně tak doba, po kterou byl tento pohřební (?) areál využíván, je velmi krátká – předpokládá se maximálně 50 let, což dokládá nalezená keramika. Na druhou stranu se chronologicky podobná keramika dá rozlišit stylisticky až na osm geografických oblastí, z kterých pochází, a to vzdálených až 400-500 kilometrů. Technologie naznačuje, že se jednalo o vysoce kvalitní zboží, což zdůrazňuje význam daného místa. Jiným důležitým zjištěním je systematické a záměrné ničení a poškozování keramiky ještě předtím, než byla deponována tam, kde byla archeologicky nalezena. Vedle rozbitých hrnců se zde objevují i menší nepoškozené nádobky, kterým ale bylo odraženo ucho. Záměrnému poškozování podléhaly i jiné artefakty jako mlýnky či jiné kamenné nástroje nebo antropomorfní plastiky.

Rýhy na lidské lebce představují stopy po oddělování měkkých tkání (© GDKE, Direktion Landesarchäologie – Speyer).

Vraťme se ještě k lidským ostatkům. Převážně nekompletní skelety ukazují na to, že zde pravděpodobně docházelo k sekundárnímu pohřbívání, kdy bylo tělo či jeho část transportována z jiného místa. Na kostech jsou také patrné stopy řezání, škrábání nebo úderů. Pokud jsou takové známky na zvířecích kostech, považují se za doklad řeznictví. U lidských koster pak uvažujeme o kanibalismu. Dané symptomy zřetelně naznačují oddělování měkkých tkání, skalpování, vyjmutí mozku, oddělení jazyka, odlamování žeber apod.

Pro interpretaci jsou důležité také analýzy stroncia, které ukazují na nelokální původ pohřbených jedinců, což koresponduje s nálezy keramiky. Analýzy nicméně ukazují na horské oblasti, kde měli tito lidé vyrůstat, oproti tomu „standardní“ pohřby patří zřejmě lidem místního původu.

Areál v Herxheimu je považován za nekropoli jiného druhu, spojenou s rituálními praktikami s patrně religiózním pozadím. Skupiny příchozích ze širšího okolního regionu s sebou přinášely těla svých zemřelých, s kterými bylo dále nakládáno v rámci nějakého obřadu. Důležitou roli v rituálním chování mohl mít oheň. Bezpečně lze uvažovat o záměrné destrukci různých typů artefaktů a manipulaci s lidskými pozůstatky spojené snad i s kanibalismem.

Celkový plán prozkoumané plochy příkopové struktury v Herxheimu s pozůstatky sídliště uvnitř (© GDKE, Direktion Landesarchäologie – Speyer).

Chcete se dozvědět víc?

• Boulestin, B., A. Zeeb-Lanz, Ch. Jeunesse, F. Haack, R.-M. Arbogast, and A. Denaire. 2009. Mass cannibalism in the Linear Pottery Culture at Herxheim (Palatinate, Germany). Antiquity 83 (322): 968–982.
• Häusser, A. (ed.) 1998. Krieg oder Frieden? Herxheim vor 7 000 Jahren Herxheim: Landesamt für Denkmalpflege.
• Orschiedt, J., and M. N. Haidle. 2007. The LBK enclosure at Herxheim: Theatre of war or ritual centre? References from osteoarchaeological investigations. Journal of conflict archaeology 2: 152–167.
• Schmidt, K. 2004. Das bandkeramische Erdwerk von Herxheim bei Landau, Kreis Südliche Weinstrasse. Untersuchung der Erdwerksgräben. Germania 82: 333–349.
• Turck, R., B. Kober, J. Kontny, F. Haack, and A. Zeeb-Lanz. 2012. „Widely travelled people“ at Herxheim? Sr isotopes as indicators of mobility. In Population dynamics in prehistory and early history. New approaches using stable isotopes and genetics, eds. E. Kaiser, J. Burger, and W. Schier, 149–164. Berlin: De Gruyter.
• Wild, E. M., P. Stadler, A. Häusser, W. Kutschera, P. Steier, M. Teschler-Nicola, J. Wahl, and H. J. Windl. 2004. Neolithic massacres: local skirmishes or general warfare in Europe? Radiocarbon 36 (1): 377–385.
• Zeeb-Lanz, A. 2009. Gewaltszenarien oder Sinnkrise? Die Grubenanlage von Herxheim und das Ende der Bandkeramik. In Krisen – Kulturwandel – Kontinuitäten. Zum Ende der Bandkeramik in Mitteleuropa. Beiträge der internationalen Tagung in Herxheim bei Landau (Pfalz) vom 14.–17. 6. 2007, ed. A. Zeeb-Lanz, 87–101. Rahden: Leidorf.