Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Příroda v neolitu

V jakém prostředí se neolitický člověk pohyboval, je otázka, na kterou není lehké odpovědět. A jakým způsobem by se krajina rozvíjela bez lidského zásahu, je téměř nemožné seriózně odhadnout. V každém případě se zdá, že vliv člověka v neolitu na krajinu nebyl tak zásadní, jak se někdy prezentuje. Určitým způsobem lidé své okolí ovlivňovali i dříve, ale extenzivní zásahy menšího rozsahu při nízké hustotě osídlení nemohly charakter krajiny výrazněji měnit. Problém, zda při změnách systému sídlení i hospodaření a se vznikem a rozšiřováním stabilně osídlené plochy se vliv člověka na okolí zvýšil a zda to již v neolitu nějak radikálně změnilo přírodní prostředí, řeší již několik generací badatelů stejně jako otázku, zda byli lidé neolitu obklopeni hustým lesem, nebo otevřenou krajinou.

Žánrová imaginace krajiny prvních zemědělců vytvořená na základě archeologického výzkumu v Bylanech. Skutečný charakter osídlení a přírodního prostředí, do kterého bylo zasazeno, zůstává však stále spíše hádankou. Autor Petr Vavrečka.
Žánrová imaginace krajiny prvních zemědělců vytvořená na základě archeologického výzkumu v Bylanech. Skutečný charakter osídlení a přírodního prostředí, do kterého bylo zasazeno, zůstává však stále spíše hádankou. Autor Petr Vavrečka.

Jestliže způsob zemědělského využívání krajiny nebyl v tomto období zásadnějším činitelem při proměně krajiny okolí sídlišť jako celku, tím co mohlo výrazným způsobem krajinu proměňovat, byla pastva dobytka. Pastvou dochází k prosvětlování lesů, souvisle zapojené lesní porosty se mění nejprve v rozvolněné háje a posléze při delším vlivu pastvy vznikají svébytná společenstva pastvin. Je ale otázka, zda skutečně již v neolitu došlo k nějakým výraznějším proměnám, či chovaná zvířata jen postupně pomáhala udržovat les divokým býložravcům, kteří se od obydlených zón vzdalovali. Při hustotě neolitického osídlení a malé velikosti osad, čítajících jen několik málo domů, nemohla být ani stáda tak velká, aby les výrazněji poškodila, stejně jako nemohlo mít výraznější dopad přikrmování letninou. Určité ovlivnění je možno očekávat v souvislosti s výstavbou mohutných dřevěných konstrukcí – domů, ohrad, později i rondelů. Předpokládá se, že stavba jednoho domu mohla ovlivnit populační skladbu 2–4 ha okolního lesa, schopnost obnovy lesa je však veliká a k výrazné redukci lesních porostů u nás došlo až daleko později, následkem specializovaných a surovinově náročných výrobních procesů.

Co tedy vesnice prvních zemědělců obklopovalo? Otevřená krajina úrodných nížin s ostrůvky lesních porostů a prostupný terén kolem řek, orámovaný více či méně zapojenými lesy ve vyšších polohách na hnědozemích. Jedná se však o modelový obraz, lišící se místo od místa, krajina od krajiny, v závislosti na lokálních podmínkách, podloží, klimatu atd. Klíčovým zdrojem informací o složení vegetace jsou pylové analýzy, pro prostředí konkrétních sídlišť pak analýzy uhlíků.

Chcete se dozvědět víc?

  • Davison, K., P. M. Dolukhanov, G. R. Sarson, and A. Shukurov. 2006. The role of waterways in the spread of the Neolithic. Journal of Archaeological Science 33 (5):641-652.
  • Dreslerová, D. 2012. Les v pravěké krajině II. Archeologické rozhledy 64 (2): 199–236.
  • Pokorný, P. 2011. Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Praha: Dokořán
  • Sádlo, J., P. Pokorný, P. Hájek, D. Dreslerová, and V. Cílek. 2005. Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha: Malá Skála.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.