Pojem štípaná industrie náleží k těm, které zpravidla není nutné v rámci archeologických publikací vysvětlovat. V obvyklé významové rovině jím rozumíme tu část nálezového fondu, která je tvořena kamennými nástroji a jejich polotovary vzniklými štípáním hornin se zpravidla lasturnatým lomem, počítaje v to rovněž odpad, který vyvstal při jejich výrobě. Takovými horninami jsou v našem prostředí zpravidla silicity (pazourky, radiolarity, limnokvarcity), dále křemence a porcelanity, ale i další. Jejich těžba a distribuce je jednou z důležitých otázek archeologického bádání, která však začasté přináší více pochybností než konkrétních příběhů.
Z různých technik štípání kamene se v námi sledovaném období neolitu uplatňuje dominantně tzv. čepelová technika, přestože její vznik klademe již do mladého paleolitu. Spočívá primárně v odbíjení čepelí a úštěpů z předem připravených jader, a to buď přímo pomocí otloukačů či za použití prostředníku zpřesňujícího úder. Rozlišení čepelí od úštěpů je v základu dáno pouze jistou převahou jejich délky nad šířkou. Takto připravené polotovary sloužily k dalšímu zpracování pomocí retuše do podoby finálních nástrojů, jakými jsou škrabadla, drasadla, vrtáky či rydla. Čepelové polotovary i úštěpy s řeznou hranou či jejich zlomky sloužily rovněž samostatně bez dalších úprav, především při vsazení do rukojeti nožů či srpů. Do rukojetí byla nejspíše uchycována rovněž škrabadla a jiné nástroje. Dokladem takového zasazení jsou v našich podmínkách především zbytky tmelu přidržujícího původně kamenné segmenty v nedochované násadě z organického materiálu. V oblastech s větší mírou dochování těchto materiálů jsou vzácně nalézány nástroje celé.
Dobrá věc se podařila! Úspěšně odražený polotovar – čepel – z předem připraveného jádra. |
Čepelové polotovary sloužily dále k výrobě rozličných nástrojů, jakými byly například vrtáčky. |
Chcete se dozvědět víc?
- Gould, R. A., D. A. Koster, and A. H. L. Sontz. 1971. The Lithic Assemblage of the Western Desert Aborigines of Australia. American antiquity 36/2:149-169.¨
- O'Connell, J. F. 1974. Spoon, knives and scrapers: the function of yilugwa in central Australia. Mankind 9: 189–194.
- Oliva, M. 1984. Typologické, chronologické a sociální aspekty ŠI. In Těšetice-Kyjovice. Starší stupeň s MMK, ed. E. Kazdová, 212-231.
- Oliva, M. 2010. Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. Brno: Moravské zemské muzeum.