Archeologické 3D virtuální muzeum
.jpg){kind=spacer}
|
|
| Na podobnost mezi archeologickými nálezy z evropského paleolitu a artefaktovým inventářem novodobých lovců-sběračů Austrálie upozornil ve 20. letech 20. století William Sollas. 1- vrhač oštěpů woomera, 2- nástroje z kamenných úštěpů s rukojetí připevněnou pryskyřicí, 3- vibrační hudební nástroj bullroarer užívaný při spirituálních aktivitách. Podle Sollas 1924. |
Lovci-sběrači, pastevci, zahradní zemědělci a polnohospodáři jsou subsistenčními adaptacemi a posledním z několika již načrtnutých způsobů, jakým lze kategorizovat archaické společnosti. Adaptací se přitom rozumí široký okruh kulturních rysů, které se vážou na způsob, jakým si lidé opatřují potravu, a současně i na přírodní prostředí, v němž žijí. Kulturní specifika spojená s konkrétní subsistenční strategií přitom vytvářejí dobře rozpoznatelný odraz i v materiální kultuře, proto je uvedené členění dobře použitelné i v archeologii.
Britský geolog a antropolog William Sollas byl první, kdo pojmenoval lov a sběr jako specifický způsob živobytí. Jako první také propojil pomocí analogií etnograficky dokumentované skupiny lovců a sběračů s archeologickými nálezy evropského paleolitu.
Přelomovou událostí výzkumu archaických společností byla konference Člověk lovec, která se konala v roce 1966 v Chicagu. Zásadní byla přednáška antropologa Marshalla Sahlinse o původní společnosti blahobytu (original affluent society). Na rozdíl od představy boje o život, převládající v tehdejším diskursu, ukázal, že lovci-sběrači jsou schopni si svou obživu zabezpečit relativně snadno. Jejich celkové životní tempo je nízké a míra potřeb malá. Protože úsilí spojené s lidskou existencí závisí pávě na množství potřeb, je archaickým kořistnickým populacím vlastní harmonie, kterou industriální společnost ztratila. Dalším převratným zjištěním, prezentovaným na konferenci, byl přehled důkazů, že důležitější než lov byl sběr divokých plodin, jakožto hlavní složky potravy lovců-sběračů.
Co z konference Člověk lovec také vzešlo, byla akutní potřeba intenzivních terénních výzkumů, které by byly prováděny dlouhodobě formou zúčastněného pozorování. To se netýkalo jen komunit lovců-sběračů, ale obecně celého existujícího spektra subsistenčních adaptací tradičních společností, jak ukážou další kapitoly. I pro nás je hlavním kritériem rozdělení archaických společností způsob obživy.
|
|
| Dostatečné množství srovnávacího materiálu umožnilo rozpoznat rozdíly ve velikosti teritoria nutného k obživě lidských skupin s odlišnou ekonomickou strategií. |
Chcete se dozvědět víc?
- Boas, F. 1940. Race, Language, and Culture. New York: Macmillan Publishers.
- Fabian, J. 1983. Time and the Other: How Anthropology Makes Its Object. New York: Columbia Univesity Press.
- Lee, R. B., and R. Daly. 2002. Introduction. Foragers and others. In The Cambridge encyclopedia of hunters and gatherers, eds. R. B. Lee, and R. Daly, 1-19. Cambridge, U.K. and New York: Cambridge University Press.
- Sollas, W. J. 1924. Ancient Hunters and Their Modern Representatives. 3rd ed. New York: Macmillan.