Polnohospodáři

Jeden z rozdílů mezi zahradními zemědělci a těmi, které zde označujeme jako polnohospodáře, spočívá v technologiích užívaných při kultivaci.

Zahradní kultivátoři obdělávají své relativně malé pozemky ručně za pomoci jednoduchého nářadí. Polnohospodáři využívají mnohem širší spektrum postupů a nástrojů. K těm hlavním počítáme orební způsob přípravy půdy, zavlažovací systémy, hnojení a budování teras. V zemědělství se také často využívá tažná síla zvířat. Polnohospodářské společnosti mění krajinu masivnějším způsobem než zahradníci. Souvisí to i s tím, že obdělávají výrazně větší plochy půdy.

Polnohospodářské technologie byly založeny i na tažné síle zvířat. Ta byla na Předním východě využívána i k činnostem pro středoevropské zemědělství netypickým. Na obrázku jsou dřevěné sáně, do jejichž spodní strany bylo vetknuto množství pazourkových úštěpů. Zapřaženými sáněmi se přejíždělo přes sklizené klasy, z nichž se tímto způsobem oddělovalo zrno. Foto Petr Květina, Jordánsko 2013.

Na to všechno navazují i jiné kulturní rysy – polnohospodáři jsou často schopni produkovat dostatek potravy nejen pro samotné rolníky, ale i nezemědělské specialisty. To znamená nejen řemeslníky, ale také vládce, vojáky, úředníky a kněží. Tento „nadvýrobek“ se může stát prostředkem směny, formou daně či poplatku za půdu. Vedle hierarchizace společnosti může dojít i k rozřazení sídelního systému a vzniku měst.

Nicméně mezi zahradními zemědělci a polnohospodáři neexistuje jasná hranice. Za polnohospodáře, kteří intenzivně kultivují půdu v širokém okolí svých sídel, jsou považováni např. indiáni Hopi na jihozápadě severní Ameriky. Pro dostatečné zajištění vláhy vytvářeli promyšlené závlahové systémy, což je řadí spíše mezi polnohospodáře, nedošlo však u nich ani ke společenské centralizaci ani k rozvoji redistribučního systému.

Chcete se dozvědět víc?

• Kottak, C. P. 1991. Cultural anthropology. New York: McGraw-Hill (5th edition).
• Kottak, C. P. 2010. Mirror for Humanity. A Concise Introduction to Cultural Anthropology. New York: McGraw-Hill (7th edition).
• Diamond, J. 2000. Osudy lidských společností. Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii. Praha: Columbus (1997: Guns, Germs, and Steel. The Fates of Human Societies. New York: W. W. Norton & Company).