Archeologické 3D virtuální muzeum
jazykové mutace CS EN

Hostiny

Společná konzumace jídla a pití je dlouhodobě antropologickou konstantou, počínaje kulturně vzdáleným prostředím „těch druhých“ a konče současným světem globální civilizace.

Hostiny představovaly a stále představují specifický druh sociální interakce, pro který se používá zvláštní verbální kategorie „komenzální“. Pojem vyjadřuje základ takových vztahů, které vznikají a jsou podmíněny metaforickým sdílením společného stolu při jídle. Mohou být prostředkem široké škály sociálních cílů, jako jsou sňatky, budování spojeneckých aliancí, mobilizace pracovní síly, demonstrace moci, redistribuce majetku, přechodové rituály ad. U nás přetrvaly například pohřební hostiny jako nástroj stmelení pozůstalých a vyrovnání se se smutkem.

Hostinám sloužily i některé specifické artefakty
Hostinám sloužily i některé specifické artefakty jako tato dřevěná a rytým ornamentem zdobená miska na ságový pudink. Asam, Madang, Papua Nová Guinea. Foto Jan Rendek.

U archaických společností jsou hostiny neodmyslitelně spjaté s rituály a symbolickou reprezentací sociálních vztahů. Součástí hostin nebylo jen jídlo, ale také alkoholické nápoje vyráběné kvašením různých plodin. Na jejich výrobu bylo potřeba obětovat určitou (často značnou) část úrody. Kromě hodování existovaly hostiny, jejichž hlavní funkcí byla legitimizace a utvrzování mocenské pozice. Příkladem mohou být zvyky na Vysočině Nové Guineje. Sebe prezentační hostiny, pořádané tzv. velkým mužem (big man), měly soutěživý charakter. Ověřovali jimi svou sociální pozici.

K takovým společnostem patří i populace Enga (cca 200 000 osob), která na intenzivně obdělávaných zahradách pěstuje především sladké brambory. Antropoložka Polly Wisnerová, při studování místních rituálů naznačila rozlišení hostin do dvou základních typů na posvátné a světské hody. Většina světských hostin byla přímo svázaná s několika-fázovými směnnými cykly, jejichž etapy mohly být odděleny týdny, měsíci, ale i lety. Jednalo se o distribuci prasat a dalších komodit. Výměna s důrazem na distribuci vepřového masa měla silně kompetitivní charakter s cílem darovat víc než dostat a zvýšit tak své sociální postavení. Týkalo se to nejen samotných velkých mužů, ale všech mužských členů místní zemědělské populace. Kromě toho byly v rámci rodiny světské hostiny organizovány při příležitosti a) mobilizace pracovních sil pro potřeby plánování a realizace větších pracovních aktivit, b) svateb, c) jako specifická forma poděkování matkám za výchovu dítěte, anebo jako kompenzace za to, když došlo k jeho zranění, d) pohřební hostiny opět pojaté jako náhrada mateřské příbuzenské linii za ztrátu člena, který z ní vzešel.

Pouliční prodej piva v Burkině Faso.

Pouliční prodej piva v Burkině Faso. Foto Eliška Podgorná, 2015.
Zabíjačka a menší hostina uvnitř jedné z usedlostí na Vysočině Nové Guineje.
Zabíjačka a menší hostina uvnitř jedné z usedlostí na Vysočině Nové Guineje. Prase je usmrceno výstřelem šípu z bezprostřední blízkosti. Po vykuchání se celé položí do jámy vystlané trávou a listím, na které je pak navršena kupa horkých kamenů. Foto J. Rendek, 2008.

 

Chcete se dozvědět víc?

  • Dietler, M. 2001. Theorizing the Feast: Rituals of Consumption, Commensal Politics, and Power In African Contexts. In Feasts. Archaeological and ethnographic perspectives on food, politics, and power, eds. M. Dietler, and B. Hayden, 65-114. Washington and London: Smithsonian Institution Press.
  • van Genep, A. 1997. Přechodové rituály. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. (1909, Les rites de passage, étude systematique des rites. Émile Nourry. Paris).
  • Wiessner, P. 2001. Of feasting and value: Enga feasts in a historical perspective (Papua New Guinea). In Feasts: Archaeological and ethnographic Perspectives in Food, Politics and Power, eds. M. Dietler, and B. Hayden, 115-143. Washington: Smithsonian Institution Press.

 

Anotace

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Childe, V. G. 1957: The dawn of European civilisation. London: Routledge and Kegan (1925: The dawn of European civilisation. London: Kegan Paul).

Campana, S. – Remondino, F. 2008: Fast and Detailed Digital Documentation of Archaeological Excavations and Heritage Artifacts. In: A. Posluschny – K. Lambers – I. Herzog eds., Layers of Perception. Proceedings of the 35th International Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Berlin, Germany, April 2–6, 2007, Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 36–42.

 

Anderson, E. F. – McLoughlin, L. – Liarokapis, F. – Peters, Ch. – Petridis, P. – de Freitas, S. 2009: Serious Games in Cultural Heritage. The 10th International Symposium on Virtual Reality, Archaeology and Cultural Heritage VAST – State of the Art Report, Aire-la-Ville, 29–48.

Květina, P. – Končelová, M. 2013a: From punch cards to virtual space. Changing the concept of archaeological
heritage management in the digital age. In: P. F. Biehl – Ch. Prescott eds., Heritage in the
Context of Globalization. Europe and the Americas, New York: Springer, 95–102.

Autor. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.